DOMORI
MOROGORO
Tanzánie
70 %
Třtinový cukr, bez lecithinu, bez vanilky
"In una regione ristretta della Tanzania, Domori ha
selezionato delle varietà straordinarie di cacao dal carattere deciso e dal profilo aromatico
in cui spicca un’immediata nota primaria di cacao."
Obrázek: (c) cocoastore.nyc
Hnědá s tmavými a načervenalými odlesky.
Taje velmi nerada, člověk má v ústech dlouho kus čokoládové
tabulky, která drží pohromadě a neuvolňuje žádnou chuť. Když začne tát, první
chuťový vjem je jemný, zdrženlivý. Kdyby existovala chuť odpovídající vůni muškátů,
klasických babičkovských muškátů kvetoucích na balkoně či na parapetu, byla by
to tato chuť.
V textu od Domori se objevuje zajímavá věc: místo chuťových
asociací, na které jsme u této značky zvyklí (ovoce, koření, med, dokonce chlorofyl...),
je tu jediná organoleptická charakteristika: chuť kakaa. Tato
čokoláda prý chutná jako kakao. Zní to jako definice kruhem, ale je to přesně
tak! Po muškátovém úvodu se chuť ustálí v dokonale vyvážené směsici hořkosti a
sladkosti a to je vše. Tato čokoláda neobtěžuje ani vyhraněnou hořkostí, ani
izolovanou chutí cukru, která u horších čokolád po čase přechází v nepříjemnou
kyselost vzadu v ústech. Je to obojí dohromady a zároveň zdánlivě ani jedno.
Tím, že sladkost ani hořkost nedominuje, čokoláda jako by abstrahovala od
vlastností, které by mohla a nemusela mít, a stávala se prostě čokoládou an
sich. Kdysi jsem napsal, že čokoládová chuť neexistuje, ale u Morogoro můžeme
shledat, že kakaová chuť – přes značnou rozmanitost chutí jednotlivých značek
kakaa, kterou rozhodně nechci popírat – jako jakási platónská idea sebe
samé přece jen existuje.
Morogoro tedy neuchvátí přemírou chuťových podtónů jako
třeba Puertomar, ale poskytuje poněkud abstraktnější požitek: totiž požitek
veskrze příjemný. Příjemný pocit jako takový. Nic nevyčnívá, nic neruší. Nedominuje žádná
konkrétní silná chuť, zároveň ale nejde o přejemnělou čokoládu à
la švýcarské pralinky.
Po rozplynutí kostičky v ústech zůstává jemná svíravost
podobná té, kterou způsobují dobře vyvážené třísloviny ve víně. Tato svíravost
ulpívá jen v přední části úst a uprostřed jazyka, zbytek úst je jakoby pročištěn.
Po čase se nahoře na patře objeví náznak kyselosti, ale ne pronikavý a také ne obtížný.
Je třeba vzít v úvahu vlastnost typickou pro značku Domori:
hutnou, i když dokonale hedvábnou konzistenci. Čokoláda pomalu taje, hodně zaplňuje
ústa hmotou. To může někomu více či méně nevyhovovat. Jinak ale jde o jednu z
mála hořkých čokolád, které lze doporučit někomu, kdo zatím hořké čokoládě
nedůvěřuje. Díky Morogoro si uvědomí, že čokoláda nemá chutnat po cukru a že
70% obsah kakaa nemusí ještě znamenat pronikavou hořkost. Z tohoto hlediska vřele
doporučuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat